Hrad Okoř

„Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta...“

BUŠTĚHRAD

Buštěhrad leží mezi Prahou a Kladnem a po stopách jeho minulosti se můžete vydat tzv. Stezkou historie Buštěhradu. Ta začíná v areálu bývalého hradu, z kterého se do dnešní doby zachovaly už jen fragmenty zabudované do pozdější zástavby. Cesta dále vede kolem budovy barokního zámku. Ten nechala vystavět v roce 1699 velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskanská. Stavbu přerušila její nečekaná smrt. Dostavby se ujal velkovévodčin zeť Klement František Bavorský. Poslední úpravy zámku provedl v letech 1812 – 1816 velkovévoda Leopold Toskanský, který nechal přistavět dvě postranní křídla v klasicistním slohu. Kaple, která v jednom z nich vznikla, se později změnila na farní kostel Povýšení sv. kříže.

Školáci z Buštěhradu se můžou pochlubit ojedinělou základní školou, která sídlí v opravené raně barokní budově přímo naproti zámku.

K dalším zajímavostem, které po cestě uvidíme, patří barokní kapličky, pamětihodné sloupy či bývalý pivovar. Buštěhrad se pyšní celkem pěti barokními kapličkami. Tři jsou výklenkové, dvě uzavřené a se zvonicí. Pocházejí z 18. století. Jeden ze sloupů se nachází poblíž zámku, je 5m vysoký a pochází z 18 století. Lidé jej označovali jako morový sloup. Druhý sloup je ještě o metr vyšší a tyčí se na Náměstí v blízkosti bývalého pivovaru. Nazývá se toskánský sloup.

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI BUŠTĚHRADU

Ota Pavel
Nejeden Čech si při vyslovení jména města Buštěhradu vzpomene na jeho slavného obyvatele, oblíbeného spisovatele Otu Pavla. Spisovatel a sportovní novinář Ota Pavel se narodil v Praze, ale v Buštěhradu prožil většinu svého dětství. O tom, že mu toto místo přirostlo pevně k srdci, svědčí celá řada jeho próz, které se odehrávají v nejbližším okolí. Rodina Popperových (jak se Pavlovi původně jmenovali) se do Buštěhradu přestěhovala po vypuknutí druhé světové války. Otec i oba Otovi bratři byli jako Židé odvlečeni do koncentráku (všichni přežili) a Ota vyrůstal s maminkou v domku svého dědečka. Po válce Ota Pavel začal psát. Jeho doménou byl oblast sportu. Sám aktivně hrál hokej a fotbal a jeho sportovní komentáře si získávaly stále větší popularitu. K nejznámějším patří sbírky krátkých fejetonů a povídek ze sportovního prostředí Dukla mezi mrakodrapy, Cena vítězství, Pohár od pánaboha, Pohádka o Raškovi a Plná bedna šampaňského. Kolem čtyřicítky rozšířil Ota Pavel svůj repertoár a napsal dvě knížky inspirované vlastním dětstvím a nádhernou přírodou okolí Buštěhradu: Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby.

Zemřel předčasně po dlouhé nemoci. Dodnes patří jeho knihy k vyhledávaným a oblíbeným stálicím české literatury.

Dnes můžete v Buštěhradu navštívit Muzeum Oty Pavla. Najdete ho v Palackého ulici asi 100 metrů od domu, ve kterém tento slavný spisovatel se svou rodinou bydlel. Expozice zahrnuje fotografie a nejrůznější předměty spojené se spisovatelovým životem.

Otvírací doba:
květen – říjen so, ne 10 – 17h
listopad – duben: so, ne (10 – 16h)

Joachym Barrande
Se jménem slavného geologa si většinou spojíme Barrandovské skály při výjezdu z Prahy. Málokdo už ví, že Barrande spojil svůj život na určitý čas s Buštěhradem. Tento rodilý Francouz se dostal do Čech jako učitel a vychovatel francouzského následníka trůnu Jindřicha de Chaborde, vnuka sesazeného krále Karla X. Pronásledovaná královská rodina získala azyl na území habsburské monarchie – císař jim poskytl rezidenci na buštěhradském zámku, kde zůstali do roku 1832, než byli nuceni uprchnout před epidemií cholery. Barrande se seznámil s významnými českými učenci a v Čechách se mu natolik zalíbilo, že se zde usadil natrvalo. Jako geologický odborník byl požádán o pomoc při plánování prodloužení pražsko – lánské koňské železnice do Plzně. Při výpravách do terénu se začal více zajímat o geologickou stavbu Českého masivu. Při tom se dozvěděl i o bohatství zkamenělých živočichů. Ti ho zaujali natolik, že jejich studiu posléze zasvětil celý svůj další život. Výsledky své badatelské práce zveřejnil v díle Systéme Silurien di Centre de la Boheme.

DOPRAVA

Autem trvá cesta z Prahy asi 10 minut. Vyjedete směrem na Ruzyň, po dálnici směrem na Slaný, sjedete u exitu na Kladno. Dále po silnici č. 551. První odbočka vpravo vede do Buštěhradu.

Autobusem se do Buštěhradu dostanete ze stanice Dejvická, jezdí většinou každou půlhodinu. Cesta trvá kolem půl hodiny.

Víte že…

Víte, že Valdštejnovo náměstí ve městě Jičín ukrývá Rumcajsovu ševcovnu? Krom toho zde uvidíte Valdickou bránu, Korunovační studnu, Mariánský sloup a kašnu se sochou Amfitrité.